KRÁTKÁ SDĚLENÍ / SHORT COMMUNICATIONS Jak napsat článek do časopisu správně nejen odborně, ale i gramaticky 48 | ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA / Anest intenziv Med. 2026;37(1):47-49 / www.aimjournal.cz Opioid Širší pojem, zahrnuje: Opiáty (tedy přírodní látky). Polosyntetické látky (např. heroin, oxykodon). Syntetické látky (např. fentanyl, methadon). Všechny mají podobný účinek na organismus – váží se na opioidní receptory v mozku a míše → tlumí bolest, navozují euforii, ale také způsobují závislost a další rizika. Pokud se tedy hovoří obecně o této skupině látek, je vždy lepší použít slovo opioid. Další časté chyby, které se v textu vyskytují, jsou: Gramatické, nejčastěji při používání interpunkce [4, 5]: Čárka se nikdy neuvádí při poměru slučovacím, např.: atd., aj., apod., naopak se uvádí vždy při poměru odporovacím a spojením s a ne, a nikoliv, dále při poměru stupňovacím, např.: a dokonce, a nadto, a k tomu, a navíc, při poměru důsledkovém: a proto, a tedy, a tak, a tudíž, a tím, a při akcentování. Často se chyba objevuje při psaní titulů, a to nejen nesprávně použitých velkých a malých písmen: např. Mudr., Csc., ale také vkládání teček tam, kde být nemají, např. Ph.Dr., Dr. Sc. Chybou je také psaní druhé tečky na konci věty, např. za vědeckým titulem, např.: Děkuji doc. MUDr. Janu Čermákovi, DrSc.. Vždy je také třeba myslet na to, že pokud se ve větě objeví tečka, která není ukončením věty/souvětí, je třeba za ní uvést čárku, např. „Děkuji doc. MUDr. Janu Čermákovi, DrSc., za pomoc…“, či „3., rozšířené a zcela přepracované vydání“. To neplatí při používání např. zkratek. Dále je třeba pamatovat na to, že se mezera nikdy nepíše před tečkou, čárkou, závorkami, středníkem, dvojtečkou apod. Častou chybou je zaměňování souhlásek s/z, např. zhlédnout/ shlédnout, či jejich používání v současných a zastaralých podobách po změnách pravopisu, např. kurz/kurs, analýza/analysa, disertace/dizertace, hypotéza/hypotesa/hypothesa – je možné používat i zastaralejší výrazy, ale je třeba, aby byl text konzistentní, není tedy možné mít v práci „hypotesu“ a končit ji „diskuzí“. Dalším nešvarem je používání činného a trpného rodu v jednom textu, stejně tak jako jednotného a množného čísla, např. „…data byla extrahována… na 5. straně uvádím… a…pacienty jsme vyšetřili metodou…“ – toto se v jednom textu objevit nemá. Typografické: V češtině je na rozdíl od angličtiny odlišný zápis pro „procento“ a „procentní“, tedy 10 % vs. 10%, např. 10 % 4% roztoku (deset procent čtyřprocentního roztoku). To samé platí i u délkových a váhových mír – 10 mm vs. 10mm, 5 g vs. 5g. V češtině používáme desetinnou čárku, v anglických textech pak desetinnou tečku. Při překladu je třeba myslet na to, že v češtině máme na začátku textu uvozovky dole („), a na konci uvozovky nahoře (“), angličtina používá pouze uvozovky nahoře – „uvozovky“ vs. “quotation marks”. Vždy je třeba si dát pozor, a nakonec provést součty % v grafech a tabulkách, aby nebyl součet vyšší než 100 %, což se snadno může stát díky zaokrouhlování. Konečně je třeba dávat pozor na to, aby všechny citované prameny byly uvedeny v textu a vice versa. Jazykové: Mnoho chybných termínů v medicíně vzniká chybným používáním latinských termínů a jejich počeštěným skloňováním, např. první krční obratel – atlas – 2. p. j. č. atlantu, nikoliv atlasu, který patří do zeměpisu, femur – 2. p. j. č. femoru, nikoliv femuru. Problém nastává i při tvoření množného čísla u slov cizího původu, např. album/albumy, či data/datumy (toto lze tolerovat jen v určitých oborech a pouze při nutném rozlišení termínů „data“ a „datum“), či jejich skloňování: 1. p. j. č. album, 2. p. j. č. alba, nikoliv albumu, 1. p. mn. č. alba, 2. p. mn. č. alb, nikoliv albumů. Další termíny v medicíně, které se špatně skloňují, jsou např. bolus – bolu, 1. p. mn. č. boly, nikoliv bolusy, trombus – trombu, 1. p. mn. č. tromby, nikoliv trombusy apod. Dvojí možnost mají slova sinus – sinusu i sinu, tonus –tonusu i tonu, virus – virusu i viru (vedle toho existuje se stejným významem i podoba vir – viru). Také lze nalézt termíny, které jsou pojmenovány zdvojeným, a tedy redundantním výrazem, jako např. epitelová výstelka, či výstelková výstelka, popř. epitelový epitel. Nešvarem je používání počeštěných latinských termínů v kombinaci s latinskými, které jsou natolik zažité, že jsou nedílnou součástí klinické medicíny, např. ascendentní a descendentní aorta – správně vzestupná a sestupná aorta. U anglických textů je třeba myslet i na to, že často neumíme tak dobře anglicky, jak si myslíme, takže se pak objevují slova jako „informations“ (správně: information), „teached“ (správně: taught), „datas“ (správně: data), „anticonception“ (správně: contraception) apod. K omylům mohou vést jiné jednotky v češtině než v angličtině (g/dl vs. v češtině nejčastěji mmol/l), anglický výraz billion je v češtině miliarda (rozdíl je 999 miliard!). Záměny amerických jednotek na u nás standardní jednotky SI již v minulosti vedly k závažným ztrátám: v r. 1999 ztratila NASA orbitální stanici vyslanou na Mars v hodnotě 125 milionů USD (výpočet potřebného tahu nosiče v librách místo v N), v r. 1983 došlo z této příčiny palivo letu Air Canada Flight 143 na půl cestě z Montrealu do Edmontonu (apod.) [6]. Je také dobré nezapomínat na správný zápis názvů účinných látek: INN názvy (international non‑proprietary names), které se při popisu užívají, je na základě doporučení Názvoslovné komise Světové zdravotnické organizace (WHO) v českých odborných textech třeba počešťovat, např. mezokain, lidokain, diklofenak [7]. A je dobré pamatovat, že není dobré se plně spoléhat na umělou inteligenci (AI). Ani stále dokonalejší překladače totiž nezvolí vždy optimální výraz. Z vlastní zkušenosti můžeme uvést např. překlad výjezdového týmu záchranné služby jako „exit team“.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=